Blatské obce …nejvýznamnější a nejcennější skvosty lidové architektury v Čechách

Borkovická blata

Blato či bláto označuje močálovité místo, slatinnou půdu, která se poměrně často vyskytuje na jihu Čech, přestože nejrozsáhlejší močály byly již za pánů z Rožmberka vysušeny založením obrovských rybníků a vybudováním stok. Blata zabírají rozsáhlou oblast od Soběslavi po České Budějovice, od Týna nad Vltavou po Jindřichův Hradec. Tvoří je tři subregiony. Za nejvýznamnější jsou považována Borkovická blata, někdy též nazývaná Soběslavsko-veselská blata. Rašeliniště Borkovických blat zabírá plochu 888 ha a jedná se o jedno z nejrozsáhlejších blat v České republice. Pod tímto územím se rozkládá obrovské podzemní jezero s velkými zásobami kvalitní pitné vody, která se zde nahromadila během mnoha tisíců let. Borkovická blata najdeme zejména na správních územích obcí Vlastiboř (Vlastiboř u Soběslavi, Svinky, Záluží u Vlastiboře), Komárov u Soběslavi, Zálší (Zálší, Klečaty), Mažice a Borkovice. Tato sídla území Blat prstencovitě ohraničují.

Před miliony lety vyplňovaly pokleslé části jižních Čech vody ohromného třetihorního jezera. Jeho pozůstatky jsou jihočeské rybníky, močály a četná rašeliniště. Rašelina se začala vytvářet před více než 10 000 lety a tvořila se nerušeně až do zahájení její těžby v polovině 19. století. V oblasti Blat na Soběslavsku najdeme dva druhy rašelinišť – slatiny s černou a za sucha tvrdou rašelinou a vrchoviště s rašelinou hnědočernou, mazlavou, za sucha lehkou a drobivou.

Nejdříve se rašelinové bohatství Blat nijak nevyužívalo. Nicméně od 19. století se suchá rašelina začala využívat k vytápění a od roku 1848 se již těžila ve větším měřítku, a to nejen pro potřebu místních, ale také na dovážení do celého Jihočeského kraje. Asi sto let se těžila a sušila ručně. V druhé polovině 20. století se těžba zmodernizovala, během necelých 30 let byly veškeré těžitelné zásoby rašeliny vytěženy a v roce 1979 byla těžba ukončena. Průmyslově vytěžené plochy samovolně zarůstají především břízou bělokorou a topolem osikou. Naopak v místech, kde těžba probíhala ještě ručně, dochází k obnově tvorby rašeliny. Dnes se rašelina těží pouze pro léčebné účely bechyňských lázní v lokalitě Komárovské blato, slatinné zábaly a koupele pomáhají léčit pohybové ústrojí. Pro balneologické účely probíhá těžba jiným způsobem než při běžné těžbě, těží se z hloubky při plném nasycení vodou a nedochází tedy k vysušování rašelinišť.

Těžbou rašeliny a odvodňováním území došlo k nevratnému poničení krajinného rázu Blat. Naštěstí se podařilo ochránit alespoň zlomek této unikátní lokality vytvořením přírodní rezervace Kozohlůdky a přírodní rezervace Borkovická blata. V druhé zmíněné jsou chráněné především rašelinné lesy a plochy, které se regenerují po průmyslové těžbě rašeliny. Tuto lokalitu můžete navštívit díky naučné stezce s názvem Borkovická blata, dlouhé asi 5,5 kilometru (nově zrekonstruovaná v roce 2009).

Zástupci blatské flóry jsou především borovice bažinné, známé také jako borovice blatky, typické svým přímým kmenem, šedou kůrou a jehlancovitou korunou. Kvůli snižující se hladině spodní vody jsou dnes porosty borovice blatky velmi ohrožené. Podrostem těchto borovic je rojovník bahenní, i ten dnes pomalu z Blat mizí. Dále zde rostou další vlhkomilné rostliny, hlavně rosnatka okrouhlolistá, bublinatka jižní, klikva bahenní, brusnice vlochyně, kapraď hřebenitá, krušina olšová. Z fauny tu žije budníček menší, cvrčilka zelená, bramboříček hnědý, bekasina, čírka obecná, kalous pustovka, zmije obecná, ještěrka obecná, ještěrka živorodá, kuňka ohnivá, lasice hranostaj, batolovec červený, kozlíček dvojtečný, bělopásek topolový a bělopásek tavolníkový.

© 2009–2020 Blatské obce